Naše a polské připomínky k výstavbě VTE
Naše a polské připomínky k výstavbě VTE
Vlivy na turistický potenciál území ležících na území Polska
– v dokumentaci EIA (tzn. posouzení vlivů výstavby VTE na životní
prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb.) nebyla vůbec zohledněna skutečnost,
že se na polské straně podél vytýčeného pásma větrné farmy
nacházejí následující turistické stezky: zelená stezka - tj. z obce Boboszów
do obce Niemojów a z obce Lesica na Śnieżnik, která vede podél státních
hranic, čili přesně podél plánované větrné farmy; žlutá stezka, která je
součástí Evropské dálkové pěší trasy E3, která vede z obce Międzylesie
přes Boboszów k horskému sedlu Przełęcz Międzyleska.
Za zcela nepřijatelné lze považovat rady odborníků, kteří doporučují
investorovi, aby požádal o výjimku ze zákona č. 114/1992, který
nařizuje ochranu ohrožených živočichů, tzn. i celosvětově ohroženého
druhu chřástala polního.
Škodlivé zásahy do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů
jsou zákonem o ochraně přírody a krajiny výslovně zakázány. Tyto škodlivé
zásahy lze realizovat výhradně na základě výše uvedené výjimky udělené
orgánem ochrany přírody. Podle studie prof. Bejčka z roku 2007 se
chřástal polní na dotčeném území nevyskytoval. To ovšem neznamená, že
tu chřástal v dalších letech nesídlil. Kdo by o tom snad pochyboval, může
se obrátit na Občanské sdružení Za naši přírodu, kde mají k dispozici fotografii
z roku 2009, na které je ornitolog s chřástalem polním, kterého za
tímto účelem odchytil. Podle orgánu ochrany přírody není vůbec nepravděpodobné,
že by se v dané lokalitě v budoucnosti opět nevyskytoval. Proto
nepřipadá v úvahu udělování jakékoliv výjimky.
U netopýrů je ohrožena většina druhů, nejvíce pak ty, které využívají
k přeletům volný prostor. Pro netopýra velkého může být doporučována
oblast omezení (případně zákazu) od 2 km po 3 km nad 50 jedinců
letní kolonie, při populaci nad 300 jedinců pak 6 km. Důležitým doporučením
je rovněž dodržení odstupu 200 m od okraje lesních porostů, což
lze doporučit v případě zvýšené aktivity netopýrů.
Mohlo by se zdát, že vzhledem k tomu, že v naší lokalitě je netopýrů
relativně hodně, není je třeba chránit. Musíme si ale uvědomit, že takovýchto
lokalit není v ČR mnoho.
Mimo vlivu na ptactvo se poslední dobou také rozvíjí diskuse
pojednávající o možném vlivu VTE na vysokou zvěř. Obecně
pro většinu druhů je rozhodující vzdálenost 200 m. Některé
druhy jsou citlivé a bývá doporučována ochranná vzdálenost
1,5 až 3 km.
Nepochopitelné je, že odborníci také přehlédli, že krajina nekončí
na státní hranici, ale pokračuje i do sousedního Polska. To, že VTE
budou mít vliv i na občany Polska, na polskou faunu a floru, to tito
odborníci zcela pominuli. Za státní hranicí jakoby nebyl svět.
Lokalita určená k výstavbě VTE je prameništěm zdroje pitné
vody pro obec Mladkov. V hodnocení vlivu výstavby VTE na
životní prostředí je sice slovně vyjádřeno několik domněnek
dotýkajících se problematiky vod, ale chybí jakýkoliv průzkum
podložený naměřenými hodnotami.
Jmenovitě Petrovičky by byly negativně ovlivněny stroboskopickým
efektem VTE 7. Právě v Petrovičkách je nejvíce chalupářů (pouze ve
4 objektech žijí občané s trvalým pobytem). Zcela oprávněně požadují,
aby se mohli k výstavbě VTE chalupáři vyjádřit, což jim bylo odepřeno.
Je možné, že vlivem poškození přírodního prostředí dojde k poklesu cen
nemovitostí a to by se dotklo všech. Vzdálenost nejbližšího objektu k
VTE je necelých 500 m. Zde je na místě citovat senátora Ing. Petra Šilara:
„Je povinností být v menšině proti masovému klamu. I když se mohu
stát Donem Quijotem, pro mě je důležitější, zdali je věc správná, anebo
ne. Pokud je správná, stojí za to se o ni porvat, přestože se týká menšiny.
Paralelou mohou být větrné elektrárny, jejichž frekvenční vlnění
vadí v jejich blízkosti jen asi desetině lidí, ale přesto se při posuzování
vlivu jejich stavby na životní prostředí musejí brát kvůli těmto lidem
v úvahu a stavět se dál od obydlí.“
Z podnikatelského pohledu má aspekt obrazu dané lokality
klíčový vliv při strategickém plánování rozvojových aktivit a
jejich uskutečňování. Podle jednoho z mála průzkumů (prováděných
v ČR) negativní vliv na krajinný ráz a aspekt jeho ochrany
převážily u většiny respondentů (jak obyvatel, tak i ochránců
přírody a turistů) nad socioekonomickými výhodami.
Jak známo, v našich podmínkách není neobvyklý výskyt námrazy.
V případě VTE námraza způsobuje dva vážné problémy, a to přerušení výroby
elektrické energie díky zamrznutí anemometrů (tj. přístrojů na měření
rychlosti větru), zhoršení aerodynamických charakteristik listů vrtule VTE
a padající úlomky ledu, které mohou dopadat až 150 m od VTE.
Možná si vzpomenete, že v naší reakci na dopis společnosti
Synergion, který jste jistě všichni obdrželi, jsme poukazovali
na nepřesnosti v identifikaci investora (tzn. IČO) ve veřejných
vyhláškách vydaných v souvislosti s plánovanou výstavbou
VTE, což bylo ze strany investora zlehčováno. Pravděpodobně
se tedy nejednalo o překlepy a nepřesnosti (jak bylo prezentováno
investorem), protože kdyby tomu tak bylo, tak by už dnes
byly tyto nepřesnosti vypořádány. Jak potom důvěřovat investorovi,
který se ve svém dopisu „vymlouvá“ na překlep.
Pro nás investor zůstává stále tím, kterému jde v první řadě
o peníze a zase jen o peníze. Pokud jde investorovi o ekologické získávání
energie, měl by v první řadě vzít do ruky různé studie, kterých
je k dispozici dostatek a číst, zda výstavbou VTE nepoškodí krajinu,
zvířata, lidi … Pro nás je neakceptovatelný názor, že jisté negativní
účinky VTE na životní prostředí a veřejné zdraví jsou přijatelné, pokud
jsou vyváženy výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ekonomické
výhody nelze převyšovat nad ochranu přírody.