Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Snaha o změnu stanoviska Krajského úřadu v Pardubicích týkající se výstavby větrných elektráren v obcích Mladkov a Lichkov

4. 8. 2013

Text tohoto dopisu:

"Krajskému úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, bylo dne 28. 2. 2013 doručeno podání výše uvedené společnosti, ve kterém je požadováno přehodnocení stanoviska, podaného orgánem ochrany přírody ve „Vyjádření dotčených správních úřadů odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje k dopracované dokumentaci záměru ze dne 10. 1. 2013.

K žádosti byly přiloženy následující dokumenty:

- Větrný park Lichkov a Mladkov, biologické hodnocení lokality a posouzení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000, vypořádání připomínek dotčených správních úřadů ŽP a zemědělství KÚ PK (vypracoval: RNDr. Oldřich Bušek, Karlovy Vary, 25. 2. 2013);

- Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry – sledování stavu populace chřástala polního, Crex crex – předběžné výsledky PK (vypracoval: Vít Tejrovský, Česká společnost ornitologická).

Krajský úřad po seznámení se s obsahem předložených dokumentů i s obsahem podané žádosti k dané záležitosti sděluje následující:

Ve výše uvedeném stanovisku se krajský úřad z hlediska ochrany přírody vyslovil tak, že nesouhlasil s realizací záměru Větrný park Lichkov a Mladkov v dané lokalitě. Toto negativní vyjádření vyslovil především s poukazem na odmítnutí závěrů, ke kterým dospěl autor dokumentu „Větrný park Lichkov a Mladkov“, Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000, RNDr. Oldřich Bušek, Karlovy Vary, únor 2012; důvody rozebral na stranách 2 a 3 výše uvedeného stanoviska. Vyjádření k uvedeným důvodů podal jak autor hodnocení (v příloze podání), tak i žadatel ve svém podání.

Hlavními důvody pro vydání negativního stanoviska bylo zejména

- to, že lokalita záměru a její širší okolí byly navštíveny opakovaně až v průběhu května – září. Uvedené období shledal krajský úřad  jako možné pro zjišťování výskytu chřástala (byť chřástal přilétá již v dubnu), nikoli však netopýrů, především potom jejich migrací z a do zimoviště (= EVL Bouda u Těchonína). Migrace letounů ze zimovišť může probíhat v závislosti na počasí konkrétního roku od druhé poloviny března a zpět v září až v říjnu. To, že lokalita v uvedeném termínu nebyla navštěvována, vyplývá jak z podání žadatele, tak i vyjádření hodnotitele. Podané závěry k výskytu netopýrů jsou potom závěry, které ne zcela odráží stav v lokalitě, kdy vycházejí z pozorování v letním období;

- uvádění údajů o početnosti jedinců v jednotlivých lokalitách, kdy pro chřástala byl uveden údaj o početnosti z roku 2007. Krajský úřad, vzhledem k opatřením, která byla pro ochranu chřástala (nejen) v ptačí oblasti každoročně realizována, shledal takovýto údaj za nedostatečný pro charakteristiku aktuálního stavu ptačí oblasti. Obdobný stav shledal i u stanovení početnosti u obou druhů netopýrů , kdy tyto jsou vyšší. K tomu, aby mohl být vliv na dochované životní prostředí objektivně posouzen, je třeba vycházet z údajů , které odrážejí skutečný stav, nikoli z údajů podhodnocených;

- procentické vyjádření toho, jaká část populace či biotopů chřástala bude dotčena. Krajský úřad se s takovýmto postupem neztotožnil, a to z toho základního principu, že ptačí oblast není oblastí homogenní a neobsahuje pouze vhodné biotopy, resp. Vhodné biotopy nejsou v rámci celé ptačí oblasti rovnoměrně rozloženy. Ohrožení každého z biotopů, ať již aktuálně obsazeného nebo pro obsazení možného, znamená zásah do ptačí oblasti (bez ohledu na procento), který v dané lokalitě může vést k tomu, že ji chřástal opustí;

- nevyhodnocení kumulace s jinými záměry v ptačí oblasti, zpravidla s odkazem na nemožnost či poukazem na rozlohu ptačí oblasti. Krajský úřad se opakovaně setkává se záměry, pro které je vyhodnocení dopadu na životní prostředí, resp. na zájmy dané ochranou soustavy Natura 2000, vypracováno tak, že právě ten konkrétní záměr představuje určité procento, které je vzhledem k celkové ploše lokality takové, že záměr je možné realizovat. Takovýto přístup je jak u konkrétních záměrů, tak i dokumentů koncepčních – zpravidla územních plánů. To, že každým realizovaným záměrem, kromě např. nevhodně obhospodařovaných lučních pozemků, dochází k dalšímu snížení ploch vhodných pro chřástala (tam, kde tyto plochy jsou), není při hodnocení dalších záměrů uvažováno. S ohledem na celistvost ptačí oblasti je dle názoru krajského úřadu nutné věnovat zvýšenou pozornost právě těm lokalitám, které představují možnost výskytu chřástala v jinak nevhodném okolí. V tomto smyslu se krajský úřad zásadně neztotožňuje s názorem hodnotitele (cit.): „ Potenciální (!), tzn. možné, nikoli nevyhnutelné „vytlačení“ maximálně 5 – 6 volajících (teritoriálních) samců do jiných, od VTE vzdálenějších stanovišť není vlivem, který by mohl být významně negativní; přirozený areál rozšíření druhu nebude ani tímto případně omezen a nadále budou existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho lokální (regionální) populace. Populační dynamiku druhu to sotva významně změní a chřástal se dál udrží jako životaschopný prvek svých přírodních stanovišť v území.“  Krajský úřad by takovýto závěr mohl připustit v lokalitě, která není určena pro ochranu chřástala; v takovéto lokalitě, kterou ptačí oblast Králický Sněžník je, je však takovýto závěr účelový a v dané lokalitě může znamenat narušení celistvosti lokality.

Pokud již dříve nevyslovil krajský úřad negativní stanovisko, bylo to proto, že předložené podklady nebyly dostatečné pro vyslovení konečného závěru. Proto bylo požadováno doplnění podkladů tak, aby tyto obsahovaly dostatek informací pro vyslovení konečného stanoviska.

K otázce trasování územního systému, které bylo účelově (ve vztahu k regionálnímu biokoridoru) vedeno nově tak, aby nebylo ve střetu s uvažovanými záměry větrných elektráren, je třeba uvést, že krajský úřad vyslovil s tímto novým trasováním souhlas pouze za předpokladu, že do územního plánu budou zapracované obě větve – jak nová, tak původní, zakotvená v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje.

Krajský úřad, orgán ochrany přírody, proto i nadále trvá na svém záporném stanovisku k výstavbě větrných elektráren v lokalitě Lichkov a Mladkov. Na tomto stanovisku nic nemění ani předběžné výsledky, zjištěné v lokalitě farmy větrných elektráren Kryštofovy Hamry (uvedené v dokumentu v příloze podání). I z uvedených předběžných výsledků vyplývá, že především výstavba větrných elektráren znamenal snížení početnosti populace chřástala v dané lokalitě. Toto snížení se sice postupně každým rokem vyrovnává k původnímu stavu, distribuce lokalit se zjištěným stavem výskytu je v podstatě neměnná. Předmětná lokalita není ptačí oblastí; lokality Lichkov a Mladkov jsou součástí ptačí oblasti, ve které je chřástal polní hlavním předmětem ochrany. Cílem hospodaření v ptačí oblasti by mělo být udržení nejen dochované početnosti populace chřástala, ale vytváření dalších vhodných podmínek tak, aby početnost populace chřástala rostla. Uvažovaný záměr výstavby větrných elektráren, situovaný právě do ptačí oblasti, však takovým záměrem dle názoru krajského úřadu není.

Negativní stanovisko je navíc podpořeno závěry dalšího sledování předmětného území, kdy např. byla v počátečních měsících tohoto roku v dané lokalitě opakovaně pozorována početná hejna tažných severských druhů hus (polní a běločelé)."

Ing. Josef Hejduk

vedoucí odboru

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář