Jak to vidí ...
Setkání v Mladkově bylo velmi emotivní. Jako nestranný pozorovatel však v podstatě chápu všechny zúčastněné: obyvatele, kteří nechtějí žít v blízkosti větrníků a nechtějí nechat zhyzdit krajinu, obec, jež se snaží získat peníze do obecní kasy, i investora, který dělá svůj byznys. Ale v uších mi stále zní citace experta na hlukové studie Aleše Jirásky: Uvažujme víc ekologicky než ekonomicky...
Pak jsou tu ale také věci, které nechápu. Proč komunikace na vesnici mezi vedením a obyvateli vázne do té míry, že lidé nemají dostatek informací? Proč se při sledování kauzy neustále vkrádá pocit, jako by nebylo řečeno úplně vše, co řečeno být může a má? Proč investor, který hodlá ve vzduchu „roztočit“ desítky či stovky milionů, zůstává tajemný, až na dostupné informace v obchodním rejstříku, když nemá ani v dnešní době zcela běžné webové stránky? Proč předseda představenstva po celou dobu schůze sedí s kamennou tváří hráče pokeru, aniž by k plnému sálu promluvil? Je to arogance, lhostejnost, nebo jen není dostatečně zdatný řečník? Podobných „proč“, a to i závažnějších, by mohlo zaznít ještě mnoho…
Vesnice obecně rády dávají na odiv svou pospolitost. Proč tedy obec, v zájmu dobrých vztahů a férové hry, nevyhlásí na téma výstavby větrníků referendum? Vždyť zastupitelům ve Studeném k tomu stačila jen anketa. Rozhodnutí „pro“ by pak museli „strávit“ odpůrci, „proti“ zase většina zastupitelů a další příznivci. Referendum považuji za vhodné a spravedlivé řešení situace v rozpolceném Mladkově. Vesnici a potažmo celému česko–polskému pohraničí by podle mého názoru prospělo víc než silové prosazení výstavby větrných elektráren.
(zdroj: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/jak-to-vidi20110206.html)
K tomuto článku byla tato diskuse:
Problém referenda - autor Aleš Jiráska
Problém referenda je v tom, že by odpověď ano/ne měla být kvalifikovaná. To znamená, že každý hlasující by měl mít přehled o dané problematice a rozhodovat racionálně, nikoliv emocionálně. Jak ukazuje lékařská věda, i vzdělaní lidé se v případě složitého rozhodování rozhodují spíše emocionálně (dáno vývojem mozku). Slova racionálně nemusí znamenat čistě ekonomicky, ani čistě ekologicky, řekněme "s ohledem na budoucnost". Další problém jsou zdroje informací. Internet je médium, z kterého se zcela vytratila kvalita článku či autora. Laik tedy ani není schopen posoudit, zda informace, které získá, jsou pravdivé, polopravdivé či zcela nepravdivé. Nezbývá než věřit expertům. Shrnutí: Referenda (nejen v těchto případech) často sklouzávají v emocionální rozhodování na základě nejasných informací. Řešení: Je nutné získávat informace z více na sobě nezávislých zdrojů, ideálně osobně s lidmi, kteří mají osobní zkušenost s tématem referenda. Na základě těchto informací spolu s osobními a obecními preferencemi KVALIFIKOVANĚ rozhodnout.
Referend se bojí jako čert kříže - autor Josef Uher
"Moudrá" slova pana Aleše Jirásko mě nepřekvapila. Jedná se patrně o toho pana Aleše Jirásko který dělá pro větrníkáře kladné posudky jako na běžícím pásu (jestli tomu tak není tak se tomu pánovi omlouvám) a tento příspěvek bych hodnotil rčením "koho chleba jíš toho píseň zpívej". Skutečnost je ale mnohem prostší. Výsledky referena jsou na rozdíl od ankety pro zastupitele závazné a proto se za každou cenu snaží referendu vyhnout. Bláboly o tom že lidi sami bez "odborníků na rozum" nedokáží správně posoudit zda si stometrová větrná monstra přejí jsou dílem k smíchu a dílem k pláči.
(zdroj diskuse: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/jak-to-vidi20110206.html?diskuse=1)