Hranici s Polskem má lemovat řada větrníků. Lidé se děsí.
HRANICI S POLSKEM MÁ LEMOVAT ŘADA VĚTRNÍKŮ. LIDÉ SE DĚSÍ.
Krajina pro turisty nebo pro peníze z větru? Devět stopadesát metrů vysokých větrných elektráren by mělo stát na kopcích nedaleko Králík. Firmy a obce postupují blíž a blíž k realizaci. Hejtman je proti.
LICHKOV, MLADKOV Několik lidí z Lichkova a Mladkova nedávno běhalo po Hraničním vrchu na Králicku s balónky napuštěnými plynem. Pět balónků na stopadesát metrů dlouhé šňůře vypouštěli k nebi z míst, na kterých mají podle záměrů energetických firem a místních obcí stát větrné elektrárny. Ve chvílích, kdy nefoukal vítr, pak krajinu s balonky fotili.
Proč? Aby mohli do fotografií zakreslit, jak bude krajina vypadat, pokud se obce a energetické firmy dohodnou a postaví na vrchu nejméně sedm elektráren.
„Bude to estetický knokaut krajině. A dosud nikdo nevyvrátil negativní vlivy na zdraví lidí a zvířat,“ říká Iva Marečková z Mladkova.
Ve vesničkách u Králík teď vypuklo zděšení. Na čtvrtečním zasedání zastupitelů v Mladkově přišly desítky lidí a schůze se táhla skoro do půlnoci. Bylo to už druhé jednání během února v nacpaném místním kulturáku, na které dorazili znepokojení obyvatelé i chalupáři. Ač se v Mladkově, Lichkově nebo Vlčkovicích mluví o stavbě několik let, pro většinu lidí zůstal záměr spíše skrytý. Vzedmuli se k odporu teď, kdy jsou firmy asi v polovině povolovacího procesu z hlediska vlivu na životní prostředí.
Firma Synergion, která se spojila s vedením obcí v Lichkově a Mladkově a vytvořila tam své dceřinné společnosti, chce na Hraničním vrchu nad obcemi postavit řadu sedmi větrníků. Navazovat na ně by měly i dva větrníky jiné firmy u Vlčkovic. Tvořily by tak pás devíti stometrových stožárů, na kterých se budou točit vrtule o průměru padesát metrů. Větrníky by měly být i v nedalekých Sobkovicích a Studeném, kde lidé v uplynulých dnech hlasovali proti stavbám.
Starosta Lichkova říká, že lidé v jeho obci už řekli větrníkům ano v září 2007. „Jako první v republice jsme měli na toto téma referendum. Devadesát jedna procent hlasujících občanů bylo pro stavbu elektráren. Mě jako starostu to podle zákona zavazuje, abych prosazoval vůli lidu,“ říká starosta Zdeněk Brůna.
„Předtím ale neuspořádali žádnou veřejnou debatu. Bylo to referendum neinformovaných lidí. V Mladkově i Lichkově starostové mnohdy nedodržovali zákonné lhůty zveřejňování materiálů o řízení EIA. Zveřejnili to až poté, kdy vypršel termín pro připomínky,“ namítá Marečková.
„Říkají, že je to dočasná stavba. Pro nás ale ne. Je-li to stavba na třicet let, je to stejné, jako kdyby byla napořád. Zprzní to krajinu. Jediný, kdo na tom vydělá, budou energetické firmy, a my to zaplatíme na dotacích,“ říká Karel Janda ze Studeného.
Starosta Lichkova Brůna i starosta Mladkova Teodor Šmok slibují, že elektrárny budou obcím dobře vydělávat. Brůna odhaduje za patnáct let příjmy Lichkovu na dvacet milionů korun. Výdělek chce dávat na splátky úvěru na stavbu kanalizace „Měl by to pocítit i občan na sobě, na nákladech spojených s odpady, na stočném a na vodném.“
Větrníky na Hraničním hřebenu ale děsí polské vesnice. Protestuje proti nim obec Mezilesí nebo tamní sdružení. „Považujeme za nepřípustné, aby kvůli předmětné investici byla nenávratně zohyzděna krajina,“ píše do Mladkova polské sdružení Roza Klodzka. Proti větrníkům se postavil i Pardubický kraj.
„Oblast Králicka je pro nás zcela klíčová pro rozvoj turistického ruchu. Máme-li tam dovézt turisty, musíme tam udržet přírodu, za kterou bude hodno do té oblasti jezdit. A ne aby byla znehodnocena nejrůznějšími výtvory člověka,“ řekl hejtman Radko Martínek. Kraj prý dá ministerstvu životního prostředí, která věc posuzuje, odmítavé stanovisko.
Brůna namítá, že jeho obec je oproti městům finančně diskriminovaná. „Ať nám řeknou, ať ustoupíme od stavby větrných elektráren. Ale ať nám pak ušlý zisk doplatí Pardubický kraj, abychom to tu uchovali pro turisty,“ říká starosta Lichkova.
Je změna krajiny přijatelnou daní za čistou elektřinu?
Pište na redpa@mfdnes.cz
Přepis novinového článku MFDNES – autor článku Martin Filip.
Martin Filip
Komentáře
Přehled komentářů
Tak,jako dnes musíme řešit problémy meliorací polí,rozorání mezí,napřímení toku Tiché orlice,tak nepoučeni minulostí, budou naši potomci si říkati,jací to byli??? p...... ,naší předci.Proč nám nevrátili to ,co dostali,tak jak jim to jejich rodičové předali.Zase budou muset řešit problémy,které pro pár korun někdo vytvořil???Čistá krása současných Orlických hor se nedá zaplatit ničím,tak jako se nedá zaplatit láska matky k dítěti, či darovaná krev.
změna
(navi.kob, 11. 3. 2011 19:30)