Dopis firmy Synergion na Krajský úřad v Pardubicích
Pozn. Za překlepy či chyby neneseme zodpovědnost. Text dopisu byl doslovně přepsán.
Attn.: Vážený pan Ing. Josef Hejduk
Krajský úřad Pardubického kraje
OŽPZ – oddělení integrované prevence
V Praze dne 26. 2. 2013
Re: Váš dopis č. j. KrÚ 79195/2012/OŽPZ/JI ze dne 10/01/2013
*Vyjádření dotčených správních úřadů odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje k dokumentaci záměru Větrný park Lichkov a Mladkov
*Žádost o přehodnocení vydaného vyjádření
Vážený pane inženýre,
v rámci procesu posuzování vlivu záměru Větrný park Lichkov a Mladkov na životní prostředí v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsme od Ministerstva životního prostředí obdrželi výše uvedené vyjádření vašeho odboru. Toto vyjádření vašeho odboru je výrazně negativní, což je překvapivé s ohledem na předchozí stanoviska vašeho odboru, která byla v rámci projednávání předmětného záměru již vydána, neboť tato byla kladná a souhlasná.
V této souvislosti si dovolujeme upozornit na správní řád, který konzistentnost stanovuje jako jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů.
1
Projednávaným záměrem je výstavba 7 větrných elektráren (VTE) v katastrech obcí Lichkov a Mladkov, kde lichkovská část zahrnuje 4x VTE a mladkovská část 3x VTE, všechny VTE jsou projektovány v lineárním uskupení podél státní hranice s Polskou republikou v místě zvaném Hraniční vrch (dále je Záměr). Součástí projednávaného Záměru jsou pak změny platných územních plánů obcí Lichkov (změna č. 2) a Mladkov (změna č. 3).
2
V rámci projednávání Záměru pak Krajský úřad Pardubického kraje odbor životního prostředí a zemědělství vydal tato stanoviska:
Dne 19/10/2010 pod č. j. 65820/2010/OŽPZ/PI Stanovisko dotčených orgánů státní správy ve smyslu ustanovení §47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje k akci „Společné jednání o návrhu změny č. 2 územního plánu obce Lichkov“, které bylo doplněno dne 15/11/2010 pod č. j. 82585/2010/OŽPZ/VR Stanoviskem orgánu ochrany přírody k návrhu změny č. 2 územního plánu obce Lichkov. Toto stanovisko je kladné s tím, že konstatuje:
„Z hlediska zvláště chráněných území, lokalit Natura 2000, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů i regionálního ÚSES, které jsou v kompetenci Krajského úřadu Pardubického kraje, orgánu ochrany přírody i krajiny, není proti návrhu změny územního plánu námitek“.. za předpokladu splněných podmínek pro trasování regionálního biokoridoru..a současně „dle schválených ZÚR lze jako zastavitelné území vymezit ty části pozemků, na kterých budou umístěny jednotlivé větrné elektrárny a k nim nutné manipulační plochy. Tato zastavitelná území jsou mimo padesátimetrový pás regionálního biokoridoru a tedy nejsou v rozporu se ZÚR“.
Současně byl vyžádán zákres umístění biokoridoru, který jsme dodali a obratem obdrželi od Krajského úřadu Pradubického kraje odboru životního prostředí a zemědělství „Stanovisko k zásahu do regiojnálního ÚSES“, ze dne 15/12/2010, kterým byl vysloven souhlas s navrženou úpravou regionálního ÚSES v rámci navrhované změny č. 2 územního plánu obce Lichkov a současně s úpravou navrženou v rámci navrhované změny č. 3 územního plánu obce Mladkov.
Navržený záměr prošel v rámci posuzovaní rovněž procesem SEA – dne 19/11/2010 vydal Krajský úřad Pardubického kraje odbor životního prostředí a zemědělství pod č. j. KrÚ 83464/2010/OŽPZ/CH souhlasné „Stanovisko k posouzení vlivů koncepce – návrhu změny č. 2 Územního plánu obce Lichkov na životní prostředí“.
Dne 18/10/2010 pod č. j. 65810/2010/OŽPZ/PI Stanovisko dotčených orgánů státní správy ve smyslu ust. §50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje k akci „Společné jednání o návrhu změny č. 3 územního plánu obce Mladkov“, které bylo doplněné dne 15/11/2010 pod č. j. 82564/2010/OŽPZ/VR Stanoviskem orgánu ochrany přírody k návrhu změny č. 3 územního plánu obce Mladkov. Toto stanovisko je kladné s tím, že konstatuje:
„Z hlediska zvláště chráněných území, lokalit Natura 2000, zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů i regionálního územního systému ekologické stability, které jsou v kompetenci Krajského úřadu Pardubického kraje, orgánu ochrany přírody a krajiny, není proti návrhu změny územního plánu námitek“..za pomínky, že ze stávajícího regionálního biocentra Hraniční vrch bude vyjmuta pouze plocha, na které je umístěn návrh větrné elektrárny a její nejbližší okolí.
Současně byl vyžádán zákres upřesnění regionálního biocentra, který jsme dodali a obratem obdrželi od Krajského úřadu Pradubického kraje odboru životního prostředí a zemědělství „Stanovisko k zásahu do regionálního ÚSES“ ze dne 15/12/2010, kterým byl vysloven souhlas s navrženou úpravou regionálního ÚSES v rámci navrhované změny č. 2 územního plánu obce Lichkov a současně s úpravou navrženou v rámci navrhované změny č. 3 územního plánu obce Mladkov, jak již bylo uvedeno výše. Navržený záměr prošel v rámci posuzování procesem SEA – dne 19/11/2010 vydal Krajský úřad Pardubického kraje odbor životního prostředí a zemědělství pod č. j. KrÚ 83476/2010/OŽPZ/CH souhlasné „Stanovisko k posouzení vlivů koncepce – návrhu změny č. 3 Územního plánu obce Mladkov na životní prostředí“.
Všechna výše uvedená stanoviska jsou uvedena v příloze tohoto dokumentu.
3
Dne 23/12/2010 pod č. j. KrÚ 8149/2011/OŽPZ/JI vydal Krajský úřad Pardubického kraje odbor životního prostředí a zemědělství dokument „Vyjádření dotčených správních úřadů odboru životního prostředí a zemědělství Pardubického kraje k dokumentaci záměru Větrný park Lichkov a Mladkov“. V rámci tohoto vyjádření orgán ochrany přírody nedoporučuje výstavbu dvou VTE v katastru Lichkova, polemizuje s biologickým inventarizačním průzkumem (autor prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., provedeno v letech 2007 a 2008), poukazuje na nedostatečnou analýzu týkající se letounů, požaduje doplnit údaje o letounech ve smyslu teprve připravované metodiky pro posouzení vlivu na letouny, provedení následovného monitoringu vlivu VTE na avifaunu a netopýry, poukazue na vyšší četnost výskytu letounů v okolí místa posuzovaného záměru, poukazuje na mezinárodní aspekty ochrany netopýrů a konečně požaduje doplnit dokumentaci jak v biologickém hodnocení, hodnocení vlivu na ptačí oblast a také hodnocení vlivu na krajinný ráz.
Toto vyjádření sice vznášelo požadavky na doplnění dokumentace pro EIA, nebylo ale negativní. V květnu 2011 rozhodlo Ministerstvo životního prostředí o vrácení dokumentace Záměru v rámci EIA k dopracování (dne 03/05/2011pod č. j. 34068/ENV/11).
Následně jsme zajistili vypracování v podstatě nové dokumentace Záměru v souladu s požadavky MŽP a tuto jsme předali MŽP, které ji zveřejnilo 10/12/2012. V rámci dopracování jsme mimo jiné zajistili i s ohledem na výše sumarizované připomínky odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje zcela nové studie od jiné než původní autorizované osoby:
Větrný park Lichkov a Mladkov – Biologické hodnocení lokality záměru – autor RNDr. Oldřich Bušek
Větrný park Lichkov a Mladkov – Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 – autor RNDr. Oldřich Bušek
V rámci těchto studií, které zahrnovaly opětovné roční pozorování (2011), posuzování a inventarizační průzkum lokality Záměru, byly zohledněny dosud došlé připomínky v rámci procesu EIA, stejně tak v nové zcela přepracované dokumentaci v rámci procesu EIA.
4
Dne 10/01/2013 pod č. j. KrÚ 79195/2012/OŽPZJI vydal Krajský úřad Pardubického kraje odbor životního prostředí a zemědělství dokument „Vyjádření dotčených správních úřadů odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje k dopracované dokumentaci záměru Věrný park Lichkov a Mladkov“ (Vyjádření), přičemž právě obsah tohoto dokumentu nás vedl k přípravě tohoto dokumentu a k žádosti o přehodnocení výše uvedeného Vyjádření.
V tomto Vyjádření orgán ochrany přírody sumarizuje své požadavky vzešlé z jeho předchozího vyjádření (viz. Výše, č. j. KrÚ 8149/2011/OŽPZ/JI ze dne 23/12/2010) a to takto – A) zohlednit vhodnost pozemků pro výskyt chřástala polního (půdní bloky s nadstavbovým titulem výskytu chřástala polního – konkrétně půdní bloky 3001/1 a 2105/12), dále B) doplnit údaje dle metodiky pro posouzení vlivu VE na netopýry, následně pak orgán ochrany přírody konstatuje, že tyto požadavky Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 nezohlednilo, nebo pouze částečně.
ad. A) autor studie měl o existenci těchto půdních bloků zcela jistě povědomí a zcela jistě je vzal v úvahu při svém hodnocení, což z předmětné studie jasně plyne. Není tedy jasné, jak mohl být tento požadavek zohledněn buď vůbec, nebo částečně.
ad. B) Biologické hodnocení analýzu druhového spektra letounů neopomíjí, avšak stejně jako prof. Bejček v letech 2007 až 2008 ani Dr. Bušek přítomnost letounů v místě záměrů takřka nezaznamenal a to navzdory použitým detekčním technologiím (bat-detektory Magenta MKIIb a Pettersson D230) konstatuje „ Přelety netopýra (r. Plecotus) byly nepravidelně detekovány na polském území v západní části lokality. V lokalitě a jejím těsném okolí se nenacházejí vhodné úkryty pro letní nebo zimní kolonie letounů. Zimoviště netopýrů v podzemních částech historických hraničních opevněních jsou osidlovány zpravidla jednotlivými, event. několika exempláři netopýrů. Vzhledem k relativní odlehlosti těchto zimovišť a minimální letové aktivitě netopýrů v průběhu hibernace nejsou netopýři provozem větrného parku ohroženi.“ (cit. str. 13, 15) a dále „Přes poměrně intenzivní průzkum lokality větrného parku v rozmnožovacím období roku 2011 zde významnější, tzn. početnější výskyt netopýrů zjištěn nebyl. Struktura biotopů v širším okolí VTE (absence rozsáhlejších, starých porostů listnáčů, nepřítomnost větších vodních ploch) neskýtá předpoklady existence významnějšího rozmnožovacího či potravního biotopu v lokalitě. Rovněž zvýšená frekvence výskytu netopýrů v době migrací či přeletů (swarming – v srpnu a září) nebyla zjištěna a nelze ji v lokalitě ani předpokládat. Terénní konfigurace zde sotva může být příčinou lokálního zvýšení počtu protahujících exemplářů („bottle-neck effekt“) a trofické poměry se zde evidentně neliší od poměrů v širším okolí (absence větších vodních ploch akumulujících teplo a způsobující koncentraci potravy – např. létajícího hmyzu).
Přesto – kolize přeletujících netopýrů s rotory VTE zcela nelze vyloučit.
Vzhledem k charakteru prezence netopýrů v území (především zimující, „nelétající“ populace)a dostatečné vzdálenosti (více kilometrů) lokalit výskytu od VTE lze ohrožení zdejších populací hodnotit jako nevýznamné“. (cit. str. 17). Podle našeho názoru není možné uskutečnit analýzu druhového spektra, když toto spektrum není na posuzovaném místě přítomno.
ad. C) ačkoliv z textu není zřejmé, jakou metodiku má přesně orgán ochrany přírody na mysli, jedná se pravděpodobně o metodiku, která byla ve stádiu návrhu v době, kdy předmětný biologický průzkum v lokalitě probíhal (EUROBATS?).
Dále krajský úřad uvádí komentáře ke konkrétním pasážím Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000:
ke str. 5 – lokalita záměru byla navštívena celkem v šestnácti termínech v roce 2011, z toho šest vizitací (4.6., 5.6., 11.6., 27.7., 3.9. a 29.9.), bylo zaměřeno především na ověření výskytu nočních živočichů (netopýrů), proto byly načasovány do (pozdně) večerních a časně ranních hodin. Datace návštěv lokality jsou obsaženy v dokumentaci EIA. Jakkoliv je možné, že chřástal přelétá do lokality ze zimoviště dříve, mimo období, kdy volá samičky, je prakticky nemožné jej spolehlivě detekovat.
ke str. 9 – Neexistuje podložený a hodnověrný vědecký materiál, který by určil, jaká hladina infrazvuku je rušivá či škodlivá pro ptáky, tato problematika není podrobně zpracována ani s ohledem na vliv na člověka. Každopádně je třeba konstatovat, že zdrojem infrazvuku v přírodě je všechno, přes co proudí vítr, tedy stromy, keře a jiné přírodní překážky proudění vzduchu. Podle Státního zdravotního ústavu v Praze (2007) „dosavadní měření neprokázala zvýšené hladiny infrazvuku ani nízkofrekvenčního zvuku u větrných elektráren v ČR“.
ke str. 10 – je-li celková početnost chřástala polního v ptačí oblasti vyšší, než podle oficiálních údajů udává hodnotitel Dr. Bušek, pak se jedná o možný vliv, který je vzhledem k celkovému množství jedinců chřástala polního ještě marginálnější, neboť tento celkový počet je porovnáván s počty jedinců vyskytujících se v okolí lokality Záměru. Obdobně je tomu i obou druhů netopýrů, tito však vůbec nebyli v lokalitě ani jejím okolí detekovány.
ke str. 12 – fakt, zda je EVL Bouda u Těchonína přírodní památkou coby zvláště chráněné území, nebo jen v obecném smyslu, nemá žádnou souvislost s posuzováním vlivu Záměru na životní prostředí.
ke str. 12 – obdobně jako komentář ke straně 10 a dále konstatujeme, že není jasné, jaký vliv na netopýra černého anebo netopýra velkého je indukován počtem jedinců zimujících v lokalitě Bouda, která je od lokality Záměru vzdálena několik kilometrů. Jedinci obou druhů nebyli v lokalitě Záměru ani v jejím okolí detekováni vůbec.
ke str. 16, 17 – opět platí, že je-li četnost populace chřástala polního v předmětné ptačí oblasti vyšší než počet 200, tedy je-li třeba dvojnásobná, pak pro takto početnou populaci je ovlivněno jen 2,5% populace. Hodnotitel tedy uvádí nejvíce pesimistická čísla. Dále, celá ptačí oblast má celkovou plochu 30.192 ha. V rámci této ptačí oblasti jsou pak vymezeny oblasti potenciálně vhodných biotopů, kterých jsou řádově stovky a které mají úhrnnou plochu 2.238 ha. Těchto ploch je v rámci ptačí oblasti velké množství, poblíž lokality Záměru se nachází těchto ploch jen několik. Konstatuje-li studie potenciální, nikoliv jisté ovlivnění jen plochy 3,2%, jedná se opět o nejhorší možný údaj, který ve skutečnosti bude ještě menší. Pro doplnění informace ještě uveďme, že s výjimkou jednoho stanoviště VTE, které se nachází v lesním porostu, stojí ostatní VTE na plochách, které jsou intenzivně zemědělsky obhospodařovávány. Výše zmíněné dvě potenciálně vhodné plochy jsou ve vzdálenosti řádově stovek metrů od VTE. Zástavba obce Lichkov, jakož i železniční trať i tok Tiché Orlice se již nacházejí mimo předmětnou ptačí oblast.
ke str. 17 – potenciální negativní vliv kolizí netopýrů černých a netopýrů velkých byl hodnotitelem vyhodnocen jako nulové také zejména proto, protože žádný jedinec tohoto druhu nebyl v lokalitě zaznamenán ani v roce 2011, ani v letech 2007 až 2008 týmem prof. Bejčka. Není jasné, jakého „batdetektorologa“ považuje orgán ochrany přírody za zkušeného, avšak jak prof. Bejček, tak Dr. Bušek jsou renomovaní odborníci a disponují příslušnými autorizacemi.
V této souvislosti je třeba také citovat p. Zdeňka Řeháka, který patří k předním českým odborníkům na netopýry (Prezentace „Netopýři a větrné elektrárny – konflikt?“, XII 2009):
Kriticky ohrožené druhy (dle novely č. 175/2006 Vyhlášky 395/1992 Sb.) se stávají v Evropě obětí kolize (s rototem VTE) jen výjimečně (netopýr velký – Myotis mylis, netopýr pobřežní – M. dasycneme, po 1 kusu ze 705 netopýrů), anebo vůbec ne (vrápenci rodu Rhinolophus, netopýr brvitý – M. emirginatus, netopýr černý – Barbastella barbastellus). Letová aktivita těchto druhů sice na zkoumaných lokalitách zaznamenána byla (s výjimkou M. dasycneme), zejména v okolí již VE Drahany, ale jak bylo uvedeno výše, kolize těchto druhů s VE jsou málo pravděpodobné.
Takže netopýr černý ani netopýr velký nejen nebyl v lokalitě Záměru detekován, ale ani není VTE ohrožen.
ke str. 18, 19 – zaujímá-li ptačí oblast rozlohu v desítkách tisíc hektarů, není nejen rozumně očekávatelné, ale ani fyzicky možné posuzovat teoretické kumulativní působení všech stavebních záměrů v této ploše. Neexistuje ani žádná zákonná nebo metodická povinnost, provádět v takovém rozsahu posuzování.
ke str. 19 – z připomínky vůbec nevyplývá, jaké podklady měl dle názoru orgánu ochrany přírody zohlednit a neučinil tak. Každopádně jak prof. Bejček tak posléze Dr. Bušek dospěli k závěru, že uvažovaný Záměr nemá významný negativní vliv na celistvost lokalit a předmět ochrany soustavy Natura 2000.
k příloze 3 – není možné rozumně očekávat, že studie vypracovaná v roce 2011 zohlední poznatky z roku 2012. Nicméně hodnotitel nikde nekonstatuje, že výskyt chřástala polního není možný v některých zemědělských kulturách, neboť právě toto z této mapy, která tvoří přílohu č. 3, jasně plyne – potenciálně vhodné biotopy jsou označena šrafovaně, místa dalšího předpokládaného výskytu na základě terénního průzkumu jsou pak vyznačena fialově, přičemž některá tato místa se nachází mimo plochy červeně šrafované. Není vůbec jasné, co touto připomínkou orgán ochrany přírody míní.
a dále – orgán ochrany přírody dále konstatuje, že podle jeho názoru není možné Záměr realizovat, neboť mírně negativní vliv, který může tento Záměr mít, není možné minimalizovat zmírňujícími opatřeními. To není pravda, opatření jsou možná. Mírně negativní vliv jako takový v žádném případě neznamená nemožnost realizace Záměru.
Hodnotiteli nelze vyčítat, že do své práce, kterou prováděl v roce 2011, nezahrnul metodiku, která byla zveřejněna v roce 2012, navíc se nejedná o metodiku povinnou, ale o metodický pokyn České společnosti pro ochranu netopýrů, kdy se jednoznačně nejedná o žádný orgán státní správy, ale o zájmovou organizaci.
Dále se orgán ochrany přírody zabývá komentářem k dokumentu „Vypořádání připomínek týkajících se vlivů na krajinný ráz, uvedených v závěrech zjišťovacího řízení pro záměry „Farma VTE Lichkov“ a „Větrný park Mladkov“ (EKOAUDIT BRNO, 2011) – jelikož nejsou schváleny změny územních plánů obcí Lichkov a Mladkov, kterými se zpřesňuje umístění prvků ÚSES, platí tak původní uspořádání, přičemž navržené změny jsou účelové, neodborné a tudíž neakceptovatelné. Jak však již bylo uvedeno výše, orgán ochrany přírody Krajského úřadu Pardubického kraje tyto změny schválil.
Orgán ochrany přírody dále vytýká výše uvedenému dokumentu, že konstatuje, že „se nepředpokládá funkční ovlivnění lokalit Natura 2000“, což má být v rozporu se závěry hodnocení vypracovaného Dr. Buškem. Dle našeho názoru v tom žádný rozpor není.
Vytýká-li konečně orgán ochrany přírody zhotoviteli pohledových studií a vizualizací, že zcela správně uvede, že ve skutečnosti se mohou pohledy od počítačových modelů lišit, může to znamenat naprosté nepochopení metod a technických možností, které jsou pro modelování zón viditelnosti do mapových podkladů používány, ale jistě to nemůže být důvod k tomu, prohlásit takové údaje za neúplné informace nebo neexistující skutečnosti. Počítačová vizualizace je jen počítačovou vizualizací, o tom není sporu. Z praxe je ale evidentní, že ve skutečnosti jsou reálné zóny viditelnosti mnohem menší.
Závěrem pak orgán ochrany přírody Krajského úřadu Pardubického kraje konstatuje, že „Na základě uvedeného krajský úřad z hlediska ochrany přírody nesouhlasí s realizací záměru Větrný park Lichkov a Mladkov v dané lokalitě“.
S ohledem na výše uvedené žádáme o přehodnocení zamítavého vyjádření, neboť dle našeho názoru toto vyjádření není opodstatněné ani odůvodněné. Navíc je v příkrém rozporu s již vydanými stanovisky v rámci SEA a posuzování změn územních plánů, kterým i bude předmětný Záměr územně stabilizován. To mimo jiné vede k tomu, že investice, které jsme do Záměru vynaložili v dobré víře při znalosti původních kladných stanovisek, mohou být zmařeny.
V příloze nalezněte prosím dva dokumenty, které dokládají závěry uvedené výše:
1) Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry – sledování stavu populace chřástala polního, Crex crex – předběžné výsledky, autor Vít Tejrovský, Česká společnost ornitologická
2) Větrný park Lichkov a Mladkov – biologické hodnocení lokality a posouzení vlivu záměru na lokality Natura 2000 – vypořádání připomínek dotčených správních úřadů ŽP a zemědělství KÚ PK, autor RNDr. Oldřich Bušek, autor příslušných studií v rámci dokumentace EIA
V úctě
Jiří Mařas, předseda představenstva
Synergion, a.s.
Synergion Hraniční vrch, a.s.
Synergion Mlakov, a.s.
Na vědomí:
MŽP ČR, obec Lichkov, obec Mladkov