Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Stanovisko generálního ředitele ochrany životního prostředí v Polsku k procesu EIA v rámci přeshraničního řízení

31. 3. 2011

V odpovědi na dopis ze dne 29. prosince 2010, zn. 113373/ENV/10, kterým byla předána dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí plánované výstavby větrné farmy v obci Lichkov a Mladkov a v souvislosti s dopisem ze dne 27. ledna 2011, zn. 5271/ENV/11, předkládám ve smyslu čl. 4 odst. 2 Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, tj. Úmluvy z Espoo, stanovisko Polské republiky obsahující připomínky ke způsobu realizace zamýšlené investice.

V první řadě Vás informuji, že v souladu s polskou legislativou byla předložená dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí, po jejím částečném přeložení do úředního jazyka Polské republiky, bezodkladně předána ve smyslu čl. 118 bod 1 zákona ze dne 3. října 2009, o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, o účasti společnosti na ochraně životního prostředí a o posuzování vlivů na životní prostředí (Sb. zákonů [PR] č. 199 položka 1227, včetně změn) regionálnímu řediteli Ochrany životního prostředí ve Vratislavi, jako příslušnému orgánu s ohledem na oblast možného přeshraničního vlivu na životní prostředí, za účelem zajištění účasti veřejnosti v přeshraniční proceduře.

Následně předložil regionální ředitel Ochrany životního prostředí ve Vratislavi předmětnou dokumentaci k nahlédnutí veřejnosti s možností předkládat k ní připomínky a návrhy v termínu 21 dnů ode dne zveřejnění, tj. v době od 10. února 2011 do 2. března 2011. Kromě toho se obrátil s žádostí o zaujetí stanoviska v předmětné věci na příslušné orgány regionální a místní správy Dolnoslezského vojvodství.

Na tomto místě si dovoluji opětovně zdůraznit, při současném setrvání na stanovisku vyjádřeném v dopise ze dne 25. září 2009, zn. DOOŚsoos-082/2579/1068/09/pf, že uvažovaný záměr české strany ve variantě umístění navrhované investorem vyvolává veliký neklid místního obyvatelstva, které bydlí v příhraničních obcích na území Polské republiky. Důvodem znepokojení obyvatelstva je jednoznačně negativní vliv této investice na životní prostředí na území Polska, který se může projevit v důsledku realizace uvažovaného záměru v zamýšlené variantě.

S ohledem na výše uvedené si dovoluji informovat, že Generální ředitel Ochrany životního prostředí, jako orgán zodpovědný za zajištění účasti Polské republiky v přeshraničním řízení ve věci posuzování vlivů na životní prostředí, obdržel opakovaně protesty od obyvatel obce Kamieńczyk, kteří odmítají umístění výše zmiňované větrné farmy v česko–polském pohraničí v Kladské kotlině.

Předmětná investice vzbuzuje rovněž zájem mezi poslanci parlamentu Polské republiky, jakož i na Ministerstvu zahraničních věcí PR.

Na tomto místě si dovoluji zdvořile poznamenat, že Polsko, jako účastník přeshraniční procedury posuzování vlivů na životní prostředí, která je vedena pro předmětnou investici, již ve fázi scopingu, tj. určování rozsahu dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí, dopisem ze dne 25. září 2009, zn. DOOŚsoos-082/2579/1068/09/pf, velmi důrazně upozornilo na nezbytnost provedení analýzy přeshraničního vlivu uvažovaného záměru:

- na druhy netopýrů, které jsou předmětem ochrany v oblasti Natura 2000 „Góry Bialskie a Grupa Śnieżnika“;

- na ptáky a netopýry (zejména s přihlédnutím k vzácným druhům ptáků vyskytujících se na území Polska v příhraniční oblasti) v kontextu možnosti využívání území, které se nachází v oblasti vlivu farmy jako migračního koridoru;

- na krajinu na polské straně;

- na hladinu emitovaného hluku z provozu větrných elektráren a jeho vliv na zdraví obyvatel obcí Boboszów, Kamieńczyk a Lesica, potenciálně ohrožených obtěžováním souvisejícím s emisí hluku.

- v kontextu kumulativního vlivu stávajících a veškerých uvažovaných investic v hraničním pásmu.

Dále polská strana poukázala na neexistenci variantního řešení umístění, mj. umístění, které by méně ovlivňovalo přírodní prostředí, včetně území Natura 2000, což by poukazovalo na nezbytnost předložení alternativního řešení. Současně bylo tehdy poukazováno na neexistenci popisu metodologie, termínů, frekvence a období, ve kterém byl proveden ornitologický výzkum v roce 2007 na území České republiky.

S ohledem na výše uvedené polská strana, při provádění analýzy předané dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí, věnovala mimořádnou pozornost skutečnosti, jestli výše uvedené připomínky a návrhy polské strany vznesené ve fázi scopingu, byly zohledněny a důkladně zapracovány českým investorem.

Proto s ohledem na věcný obsah připomínek, které se týkají předložené dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí (dokumentace EIA) větrné farmy Lichkov a Mladkov, si Vás dovoluji informovat, že po zevrubné analýze této dokumentace, jakož i s přihlédnutím k připomínkám a návrhům vzneseným ze strany veřejnosti a dotčených orgánů veřejné správy vznáší Polská republika následující připomínky a výhrady vůči zamýšlené investici:


1. Překlad dokumentace EIA:

Nepřeložení rozsáhlé dokumentace EIA stranou původu do jazyka dotčené strany způsobil značné prodloužení termínu, ve kterém Polská republika mohla zaujmout stanovisko ve smyslu čl. 4 odst. 2 Úmluvy z Espoo v předmětné záležitosti. Na tomto místě je potřeba poznamenat, že přes neexistenci úpravy problematiky překladu dokumentace EIA v mezinárodním a unijním právu Implementační výbor Úmluvy z Espoo zastává názor vyjádřený ve zprávě z jeho zasedání, zn.: ECE/MP.EIA/IC/2010/2, § 35, které se konalo ve dnech 23 až 25. února v Ženevě, že „zainteresované strany, tj. jak strana původu, tak i strana dotčená by měly nést společnou odpovědnost za zajištění účasti veřejnosti na přeshraničním řízení dotčené strany za stejných podmínek, za jakých se provádí účast veřejnosti v zemi původu, přičemž se jedná rovněž o přístup alespoň k odpovídajícím částem dokumentace v jazyce, který bude pro tuto veřejnost srozumitelný. Tento přístup musí být založen alespoň na částečném překladu dokumentace v případě, že jazyk, ve kterém byla tato dokumentace vytvořena, není pro veřejnost dotčené strany srozumitelný“.

Z tohoto stanoviska jednoznačně vyplývá, že strana původu nese společně s dotčenou stranou odpovědnost mj. za přeložení dokumentace EIA. Bylo by vhodné, aby v budoucnosti česká strana, jako strana Úmluvy z Espoo, zohlednila vyjádření a doporučení vydané tímto výborem. Dále je potřeba vzít v úvahu zásadu č. 16 „znečišťovatel platí“, která byla potvrzena v Deklaraci z Rio de Janeira, tj. v dokumentu přijatém v červnu roku 1992 během Konference spojených národů „Životní prostředí a rozvoj“.


2. Kvalita dokumentace EIA:

Dále, se zřetelem na názor Implementačního výboru Úmluvy z Espoo, vyjádřený ve výše zmiňovaném stanovisku, cituji: „překlad dokumentace by měl minimálně obsahovat všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru a ty části dokumentace EIA, které jsou nezbytné pro to, aby veřejnosti dotčené strany byla umožněna účast v řízení za stejných podmínek, které přísluší veřejnosti strany původu“ podotýkám, že polská strana provedla překlad do úředního jazyka Polské republiky pouze všeobecně srozumitelného shrnutí netechnického charakteru a těch částí dokumentace EIA, které by měly zohledňovat a popisovat přeshraniční vliv, který by se mohl projevit na území Polska. Nicméně s lítostí konstatuji, že kvalita všeobecně srozumitelného shrnutí netechnického charakteru a těch kapitol dokumentace EIA, které se týkají přeshraničního vlivu na životní prostředí je neuspokojivá a nedostatečná pro komplexní a důkladné hodnocení předmětné investice polskou stranou v souvislosti s případnými vlivy na polské území. Navíc v dokumentaci EIA nejsou obsaženy závěry ani zjištění vyvozená na základě vypracovaných dodatečných expertíz a výzkumů, které tvoří přílohy k této dokumentaci. Kromě toho zpracovatelé dokumentace EIA v kapitole týkající se přeshraničního vlivu nepopisují podrobně potenciální vlivy, nýbrž odkazují na jednotlivé přílohy této dokumentace, což vyvolává další komplikace při analýze uvažovaného záměru. Neexistence celistvé dokumentace EIA znemožňuje polské straně důkladné a komplexní pochopení plánovaného investičního záměru a jeho potenciálních vlivů na životní prostředí.

 

3. Rozsah záměru:

Z dokumentace EIA vyplývá, že předmětný záměr představuje výstavbu sedmi větrných elektráren společně s navazující infrastrukturou, tj. s energetickou a telekomunikační infrastrukturou, příjezdovými komunikacemi a kabelovým vedením. Nicméně dokumentace EIA opomíjí vliv navazující infrastruktury, zejména příjezdové komunikace, na území Polska, i přes plánovanou modernizaci stávající komunikace a výstavbu komunikace nové. Je třeba poznamenat, že trasa příjezdové komunikace, (zobrazená) na jedné z map, které tvoří přílohu k dokumentaci EIA, vede po česko-polských hranicích, nikoliv souběžně s nimi, jak to je popsáno v dokumentaci EIA. Jedná se zejména o úsek příjezdové komunikace, vyznačené v mapě č. 9 mezi VE 1 a VE 2. Z tohoto důvodu polská strana požaduje přesné vysvětlení a upřesnění trasy vytýčeného úseku předmětné příjezdové komunikace, a o určení, zda se vskutku počítá s realizaci části této příjezdové komunikace na území Polska, jak vyplývá z mapy č. 9, vyhotovené panem Zdeňkem Potlukem. Dále si Vás dovoluji požádat o stanovení potenciálního přeshraničního vlivu, který se může projevit jako následek výstavby této příjezdové komunikace ve fázi realizace a následně při jejím užívání, včetně uvedení kumulativních a nepřímých vlivů.

 

4. Kumulativní vliv:

V dokumentaci EIA byly popsány vazby předmětné investice s dalšími uvažovanými záměry na českém území, tj. PAK 210 (2 větrné elektrárny) a PAK 298 (2 větrné elektrárny), které se nacházejí ve vzdálenosti příslušně 2,7 JJZ a 2,2 km JJZ od posuzované investice. Zároveň zpracovatel dokumentace EIA konstatuje, že kumulaci vlivů v okruhu 20 km je třeba vyhodnotit jako málo významnou. Tato teze však nebyla podložena žádnými analýzami a závěry z provedeného výzkumu.

Z tohoto důvodu si dovoluji poznamenat, že vzdálenost všech plánovaných větrných farem od česko-polských státních hranic je podstatně menší než definovaná vzdálenost 20 km. Zdůrazňuji, že maximální vzdálenost všech posuzovaných větrných farem od česko-polských státních hranic činí cca 3 až 4 km.

Zároveň zpracovatel dokumentace EIA poznamenal, že v nejbližším okolí uvažovaného záměru by mohlo dojít ke kumulativním vlivům především v souvislosti s možným ovlivněním hodnoty krajinného rázu, a to v případě, že by byly realizovány všechny plánované investice. I v tomto případě nebyla prezentována metodika výzkumu kumulativních vlivů na krajinu na polském území.

S ohledem na výše uvedené žádám o předložení analýzy kumulativních vlivů, a to zejména na hodnotu krajinného rázu, na území Polska a o uvedení, která metodika byla při určování těchto vlivů použita.

 

5. Zvažované varianty:

Dokumentace EIA nepředkládá analýzu rozumných alternativ lokalizace, včetně toho, že nepopisuje variantu, která by spočívala v odstoupení od zamýšlené činnosti, když na nutnost provedení analýzy poukazuje bod (b) přílohy II k Úmluvě z Espoo v následujícím znění: „ve vhodných případech popis rozumných alternativ (například z hlediska umístění nebo alternativ technologických) k navrhované činnosti a také alternativu nečinnosti“ a bod 2 přílohy III ke Směrnici Rady 85/337/EHS v následujícím znění: „V případě potřeby nástin alternativních řešení uvažovaných oznamovatelem a uvedení hlavních důvodů jeho výběru z hlediska vlivů na životní prostředí “.

Dále, při provádění výběru varianty lokalizace předmětné investice nebylo provedeno posouzení vlivů na území Natura 200 na polské straně, tzn. na „Góry Bialskie i Grupa Śnieżnika PLH 020016“ a „Dzika Orlica PLH 020061“.

Dovoluji si poznamenat, že investorem předložené varianty nejsou kompletní (tj. varianta zbarvení, varianta počtu a umístění a varianta typů a rozměru) mj. s ohledem na skutečnost, že neobsahují odůvodnění provedené volby, které by zohledňovalo environmentální důsledky. Uvedení analyzovaných faktorů, které byly zohledněny v průběhu volby umístění, bez současného předložení výsledků této analýzy, je nepostačující.

Navíc konstatace, obsažená v dokumentaci EIA, že záměr je zpracován pouze v jedné variantě umístění, je nepřípustná neboť, dle výše zmíněných právních podkladů, je potřeba zpracovat i jiná rozumná řešení k danému záměru pro jeho realizaci s menším vlivem na životní prostředí.

Dále, s ohledem na připomínky a požadavky, které Polsko vzneslo dopisem ze dne 25. září 2009, zn.: DOOŚsoos-082/2579/1068/09/pf, zdůrazňuji, že již ve fázi scopingu považovala polská strana navrženou variantu umístění za kontroverzní a požádala o zpracování jiné rozumné varianty umístění. S velikou lítostí konstatuji, že česká strana nezohlednila dosavadní stanovisko Polské republiky, obsažené ve  výše zmíněném dopise, a to bez uvedení důvodů.

Dále bych rád poznamenal, že konstatace obsažená v dokumentaci EIA, cituji: „záměr je zpracován v jedné variantě umístění, která vychází z řady postupných úprav, z možností územně - plánovací koncepce“ je v rozporu s vysvětlením obsaženým v dokumentu s názvem: „Odpovědi na připomínky týkající se vlivů na krajinu, obsažené v závěrech zjišťovacího řízení k záměrům Farma VTE Lichkov a Mladkov“, který obsahuje konstataci, že současně závazné územní plány nezohledňují umístění těchto větrných farem.

S ohledem na výše uvedené požaduje polská strana předložení reálné alternativy umístění předmětného záměru, jejíž vliv by byl ve srovnání s uvažovanou variantou menší.

 

6. Soulad umístění s územními plány:

Umístění předmětných větrných farem by mělo být v souladu s obsahem a ustanoveními územních plánů obcí Lichkov a Mladkov. Nicméně v dokumentaci EIA je uvedeno, že v současné době probíhá řízení ve věci změny územního plánu č. 2 obce Lichkov a č. 3 obce Mladkov za účelem umístění lokality uvažovaných větrných farem do těchto územních plánů. To znamená, že v současné době je varianta umístění, popsaná v dokumentaci EIA, v rozporu s územním plánem a porušuje jeho ustanovení.

Dále upozorňuji, že se v souvislosti s územními plány a jejich úpravou na základě čl. 3 odst. 2 písmeno (a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 42/2001/ES [nejspíš: 2001/42/ES – pozn. překl.] a také čl. 4 odst. 2 a ve spojitosti s čl. 2 písmeno (b) Protokolu o strategickém posuzování životního prostředí k Úmluvě z Espoo, provádí strategické posouzení vlivů na životní prostředí, jehož nedílnou součástí je posouzení v přeshraničním měřítku, v případě, kdy by se důsledky realizace strategického dokumentu mohly projevit na území jiného státu.

S ohledem na analýzu dokumentace EIA k větrným farmám Lichkov a Mladkov v Investorem navržené lokalitě, která může mít významný negativní vliv na životní prostředí na území Polské republiky, je třeba konstatovat, že i následky realizace změny územních plánů uvedených obcí mohou mít přeshraniční vliv a podstatným způsobem narušit řád a harmonii krajiny v česko-polském pohraničí.

V souvislosti s výše uvedeným Polská republika, která se považuje za stranu dotčenou potenciálním přeshraničním vlivem v důsledku realizace změny výše uvedených územních plánů, požádala dopisem ze dne 25. února 2011, zn. DOOŚ-tos.442.2.1.2011.PF1 o provedení přeshraničního řízení na základě čl. 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 42/2001/ES [nejspíš: 2001/42/ES – pozn. překl.] a čl. 10 Protokolu SEA k Úmluvě z Espoo. Nicméně Česká republika nezaujala doposud k polské žádosti stanovisko.

7. Přeshraniční vlivy

Analýza kapitoly D.II dokumentace EIA, která obsahuje popis vlivů v přeshraničním měřítku, umožnila formulovat následující závěry:

i. Vlivy na krajinný ráz – zpracovatel dokumentace EIA konstatuje, že realizace plánované investice se stane novým, dominantním prvkem v krajině, který nebude harmonizovat s okolím a jednoznačně přiznává, že realizace plánovaného záměru významným způsobem ovlivní snížení hodnoty krajinného rázu, včetně části polského území. Nicméně neuvádí opatření pro prevenci a pro omezení, která by byla plánována pro omezení takového vlivu a to i na území ležícím na polské straně. Podotýkám, že odstoupení od výstavby osmé věže (tak, jak tomu bylo v původním záměru) nezpůsobilo snížení rizika negativního vlivu na krajinu na území Polska. V této souvislosti zmíněný argument snížení počtu větrníků z 8 na 7 není opatřením pro omezení. Navíc definování vlivů na krajinu pouze na základě subjektivních pocitů zpracovatele dokumentace EIA bez uvedení konkrétních argumentů a odůvodnění není přípustné. Taktéž není možné definovat míru vlivu investice na estetické hodnoty krajiny na základě konstatace, že tato míra bude záviset na přijatelnosti a na přístupu místního obyvatelstva k předmětné investici.

S ohledem na výše uvedené pochybnosti a nedostatky si dovoluji požádat o předložení metodiky provedeného výzkumu posouzení vlivů na krajinu na území Polska a o určení opatření pro omezení negativního vlivu na krajinné hodnoty na polské straně.

Na tomto místě podotýkám, že následující konstataci zpracovatele dokumentace EIA považuji za překvapující, cituji: „Je pravděpodobné, že z části obytné zástavby v posuzovaných lokalitách bude na VTE vidět, resp. alespoň na špičky lopatek VTE“. To znamená, že vliv na obytnou zástavbu  na polské straně, které jsou ve vzdálenosti 800 m od plánované investice bude zřejmý a byl  zpracovatelem dokumentace EIA jednoznačně potvrzen.

Navíc vypracovaná fotovizualizace je nepříliš přesná s ohledem na skutečnost, že byla provedena pouze z jednoho pozorovacího místa na polské straně (Boboszów). Z tohoto důvodu žádám o vyhotovení podrobnější fotovizualizace, alespoň z několika pozorovacích míst na území Polska (vždy 3 pozorovací místa z obcí Kamieńczyk, Boboszów a Międzylesie).

ii. Vlivy na hlukovou situaci – i přes předložení předpokládaných emisí hluku jakožto přípustných hodnot na území Polska, je konstatace zpracovatele dokumentace EIA překvapující, cituji: „případné možné negativní vlivy na hlukovou situaci lze pak účinně eliminovat případným omezením provozu VTE“. V souvislosti se skutečností, že je předpokládán případný negativní vliv na hlukovou situaci, si dovoluji požádat o podrobné vysvětlení, podle jakých zásad a na základě čeho hodlá Investor provoz elektrárny omezovat. Žádám rovněž o vysvětlení, zda se ve fázi provozu uvažuje o provádění monitoringu v oblasti vlivu na hlukovou situaci na polské straně.

iii. Vlivy na lidské zdraví – v dokumentaci EIA obsažené tvrzení, kde se hovoří o tom, že vliv na zdraví obyvatelstva závisí na míře akceptace dané investice místním obyvatelstvem, je neodůvodněné a nepodložené žádnými argumenty. Na druhou stranu se ve stejné dokumentaci poukazuje na možnost viditelnosti větrníků obyvatelstvem žijícím v zástavbě situované poblíž větrné farmy. Tato skutečnost je však opomenuta v posouzení vlivů záměru na zdraví veřejnosti na polské straně, jak z psychického, tak i z fyzického hlediska, jako např. jev míhání či kolísání světla. Dále podotýkám, že na žádost české strany dopisem ze dne 1. října 2009, zn. DOOŚsoos-082/1949/1102/09/pf předala polská strana mj. informace o počtu obyvatel trvale žijících na území polských obcí, které jsou nejvíce vystaveny negativním vlivům, které je potřeba zohlednit v rámci posouzení vlivů na životní prostředí. A proto je nepochopitelné tvrzení zpracovatele dokumentace EIA o tom, že nebylo možné stanovit celkový počet obyvatel Polska, kteří jsou znepokojeni uvažovanou větrnou farmou s ohledem na nedostupnost informací o počtu stavebních objektů v obcích Boboszów a Kamieńczyk.

iv. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, chráněná území – v dokumentaci EIA byly popsány pouze vlivy na faunu, flóru a chráněná území na české straně. Zcela byla opomenuta analýza vlivů tohoto typu na přírodu na polské straně, zejména na území Natura 2000 „Góry Bialskie i Grupa Śnieżnika PLH 020016“ a „Dzika Orlica PLH 020061“. Navíc se na polské straně v oblasti, která je vystavena možnému přeshraničnímu vlivu nacházejí dvě oblasti chráněné na základě zákona o ochraně přírody ze dne 16. dubna 2004 (Sb. zák. /PR/ č. 92, pol. 880 včetně změn), tj. „Śnieżnicki Park Krajobrazowy“ a Chráněná krajinná oblast „Góry Bystrzyckie i Orlickie“.

Zde bych si dovolil zdvořile poznamenat, že polská strana předložila na žádost české strany, na základě čl. 3 odst. 6 Úmluvy z Espoo, dopisem ze dne 1. října 2009, zn. DOOŚsoos-082/1949/1102/09/pf, příslušné informace o výše zmíněných oblastech spolu s mapami a se Standardními formuláři údajů pro účely jejich využití Investorem. S lítostí konstatuji, že tyto informace nebyly při zpracování dokumentace EIA využity.

Zároveň podotýkám, že polskou stranou poskytnutý Standardní formulář údajů k území „Dzika Orlica PLH 020061“ poukazuje na to, že jedním z předmětů ochrany je v této oblasti chřástal (Crex crex). Dále, jak je uvedeno ve stejném dopise ze dne 1. října 2009, „Inventarizace obcí Dolnoslezského vojvodství, obec Bystrzyca Kłodzka, obec Międzylesie z roku 2002, z hlediska přírody“ prokázala, že se v předmětném území vyskytují chráněné druhy ptáků, takových jako je mj. chřástal.

S ohledem na výše uvedené si Vás dovoluji požádat o doplnění dokumentace EIA o vliv uvažované investice na chráněné oblasti na území Polska a cíle a předmět jejich ochrany, a zároveň o předložení přesné metodiky prováděného výzkumu. Podotýkám, že dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí by měla obsahovat a analyzovat vliv uvažovaného záměru na cíle a předmět ochrany území Natura 2000, včetně vlivů přesahujících hranice států.

v. Vlivy na turistický potenciál území ležících na území Polska – v dokumentaci EIA nebyla vůbec zohledněna skutečnost, že se na polské straně podél vytýčeného pásma větrné farmy nacházejí následující turistické stezky:

·        zelená stezka – tj. z obce Boboszów do obce Niemojów a z obce Lesica na Śnieżnik, která vede podél státních hranic, čili přesně podél plánované větrné farmy;

 ·        žlutá stezka, která je součástí Evropské dálkové pěší trasy E3, která vede z obce Międzylesie přes Boboszów k horskému sedlu Przełęcz Międzyleska.

To znamená, že varianta umístění uvedená Investorem významně negativním způsobem ovlivní turistický potenciál území na polské straně tím, že sníží jeho hodnoty a přitažlivost pro turisty. Bude to souviset mj. se ztrátami v turistice a v místní ekonomice.

S ohledem na nutnost zajištění ekonomických, sociálních a environmentálních zájmů Polské republiky žádám, aby byla zvážena možnost změny varianty umístění předmětné investice. Změna umístění přispěje k vyřešení problematických otázek nastolených polskou stranou.

 

Dále si Vás dovoluji informovat, že v rámci účasti veřejnosti bylo vzneseno 137 připomínek a protestů místního obyvatelstva. Jejich kopie zasílám v příloze.

Dovoluji si Vás požádat o důkladnou analýzu a zvážení připomínek a návrhů vznesených polskou veřejností.

 

Nicméně bych rád na tomto místě prezentoval pouze vybrané pochybnosti vznesené veřejností dotčené strany:

1.      Ve svých protestech se obyvatelé vyjádřili k otázce negativního vlivu investice na zdraví polských občanů bydlících v jejím okolí (obce Boboszów, Kamieńczyk, Smreczyna), k umístění předmětných větrných elektráren poblíž území Natura 2000 a dále k negativnímu vlivu záměru na Chráněnou krajinnou oblast „Góry Bystrzyckie i Orlickie“.

2.      Podle obyvatel přispěje investice k degradaci přírodního prostředí, nikoliv k jeho ochraně, jak je to prezentováno investory.

3.      Obyvatelé ve svých protestech konstatují, že předmětný záměr vyvolává obecný odpor místní veřejnosti, jak na polské straně (vyjádřený usneseními z obecních shromáždění), tak i na straně české (připomínky k procesu EIA předložené na české straně).

4.      Dále se veřejnost obává, že dlouhodobý vliv větrné farmy v uvažované lokalitě bude citelný jak pro místní obyvatelstvo a bude mít podobu jak ztráty turistických hodnot a turistického potenciálu celého regionu (zpomalení rozvoje turistického ruchu), tak i snížení hodnoty nemovitostí.

5.      Předložené připomínky a protesty veřejnosti obsahují rovněž informace o tom, že podobné pokusy v minulých letech o umístění větrných elektráren na území Kladska (Ziemia Kłodzka) byly přijaty velice negativně jak ze strany veřejnosti, tak i ze strany autorit, čehož následkem bylo odstoupení od těchto plánů.

6.      Dále obyvatelé upozorňují na pro ně diskriminační ustanovení obsažená v předložené dokumentaci. Podle těchto ustanovení je vliv investice minimalizován v souvislosti s nízkou hustotou obyvatelstva na polské straně v předmětné oblasti.

7.      Dále, vznesené připomínky mnohdy zpochybňují kvalitu dokumentace předložené českou stranou, jakož i kvalitu překladu.

8.      Mezi protestujícími jsou rovněž majitelé agroturistického statku, který je provozován poblíž plánované investice od roku 2007. Majitelé statku vyjádřili obavy týkající se možnosti vzniku finančních ztrát v důsledku realizace plánovaného záměru. Tento záměr naruší, podle názoru protestujících, prostorový a krajinný řád.

9.      Současně bylo poukázáno na nedostatky a chyby v dokumentaci EIA, které jsou příkladem nesvědomitosti a neúplnosti celé dokumentace předložené polské straně v rámci probíhajícího řízení. Bylo poukázáno na to, že dokumenty postrádají souvislost a závěry, které jsou v nich obsaženy, jsou v rozporu se zásadami logiky.

10.  Vliv na oblasti nacházející se na polské straně hranic je zpracován povrchně případně není zpracován vůbec; metodologie těchto zpracování, pokud byla vůbec popsána, (na mnoha místech chybí údaje o metodice), je pouze důkazem nesvědomitosti a neznalosti řádného provádění expertiz.

11.  Dokumentace uvádí, v části týkající se vlivů na krajinný ráz vesnice Kamieńczyk,  nepravdivé informace o tom, že kostel v této vesnici se nachází uprostřed vesnické zástavby, zatímco ve skutečnosti jediná budova poblíž kostela, která je situována ve stejné nadmořské výšce, je vzdušnou čarou ve vzdálenosti cca 150 m. U kostela žádné jiné stavby nejsou. Směrem k větrné farmě nerostou žádné stromy, jedná se o velmi otevřenou expozici. To znamená, že ta zmiňovaná neexistující zástavba prostoru v okolí kostela nezamezí značnému negativnímu vlivu na krajinný ráz expozice kostela v obci Kamieńczyk.

12.  Bylo konstatováno, že neexistuje jiná rozumná varianta umístění záměru.

13.  Byly vyjádřeny obavy týkající se možného snížení hodnoty nemovitostí na polské straně.

14.  Pokud jde o možný vliv stroboskopického efektu, bylo zaznamenáno, že v dokumentaci týkající se uvažovaného záměru, experti provádějící posuzování vlivů na životní prostředí navrhli uzavření kompromisu mezi Investorem a obyvateli obce Kamieńczyk, a to v podobě opatření spočívající v osázení vybraných úseků jižního okraje obce ochrannou zelení. Veřejnost podotkla, že toto opatření nebude účinným prostředkem k ochraně obyvatel před působením stroboskopického efektu a dále sdělilo, že pro polskou veřejnost není žádný kompromis s investorem přijatelný.

15.  Dále člen Rady dolnoslezského vojvodství navrhl, aby investor zohlednil směrnice obsažené ve „Studii územních podmínek rozvoje větrné energetiky“  schválené Radou dolnoslezského kraje dne 31. srpna 2010 na základě Usnesení č. 4857/111/10 v rámci posouzení výše zmíněného projektu a oprávněnosti jeho umístění v bezprostřední blízkosti Polska. Podotkl, že „Studie“, která určuje směry územní politiky v oblasti lokalizace větrných farem na území dolnoslezského vojvodství, poukazuje na značně konfliktní charakter umísťování větrných farem v Kladské kotlině, s ohledem na stávající přírodní, krajinné a environmentální podmínky v této oblasti. V souladu se směrnicemi obsaženými ve „Studii“, byla oblast vojvodství, která sousedí s územím navrhovaných větrných farem Lichkov a Mladkov, zařazena k oblastem s vysokým rizikem umístění větrných elektráren (II. kategorie – nebezpečné lokality). Tyto kategorie byly určovány s ohledem na oblasti, v nichž je potřeba považovat umístění velkých objektů větrné energetiky za zatíženou velkým environmentálním a investičním rizikem, včetně:

·    oblastí důležitých pro ptáky – na základě ornitologické expertizy,

·    oblastí mimořádně cenných pro netopýry – na základě chiropterologické expertizy,

·    zóny integrované ochrany přírodních, krajinných a kulturních hodnot, ve kterých by                měla být ochrana výše uvedených hodnot nadřazena ostatním aktivitám.

V oblastech zařazených podle výše zmíněné „Studie“ do II. kategorie, je žádoucí usilovat za        použití dostupných právních a plánovacích nástrojů o zavedení podstatných omezení, včetně    úplného zákazu, pokud jde o umístění investic souvisejících s výstavbou větrných             elektráren.

Uvažované investice negativně ovlivní výjimečné krajinné a kulturní hodnoty a rozvoj turistiky Kladska, a proto je potřeba od nich upustit.

16.  Dále byla připomenuta skutečnost, že Ministerstvo životního prostředí České republiky v podobné problematice přijalo dopisem ze dne 20. září 2010, zn. 81782/EIW/10, stanovisko k projektu změny Územního plánu dolnoslezského vojvodství, kde se mj. konstatuje, že jiná oblast ležící v česko-polském pohraničí, tj. oblast Frýdlantska „je oblastí, která má významné krajinné hodnoty a umístění polí větrných elektráren v její blízkosti významně a negativně ovlivní krajinné hodnoty“. V souvislosti s výše uvedeným byla podána žádost o vytvoření pásma česko-polského pohraničí, kde bude vyloučeno umísťování větrných farem, včetně oblasti obcí Lichkov a Mladkov.

17.  V rámci účasti veřejnosti byl rovněž zaslán starostou města Międzylesie dopis. V příloze tohoto dopisu zaslal starosta usnesení obecních shromáždění z osad Potoczek, Smreczyna. Tato usnesení obsahují nesouhlas s výstavbou větrné farmy Lichkov a Mladkov. K tomuto dopisu připojil starosta rovněž dopis asociace Stowarzyszenie Górskie „Róża Kłodzka“. V tomto dopise se asociace obrací na starostu se žádostí o vyjádření rozhodného stanoviska, které by reprezentovalo názory obyvatel města Międzylesie.

18.  V rámci účasti veřejnosti předal náměstek dolnoslezského vojvody dopis asociace Stowarzyszenie Górskie „Róża Kłodzka“, adresovaný tentokrát náměstkovi vojevody. Podle tohoto dopisu očekává asociace, aby dolnoslezský vojevoda k této věci vyjádřil své stanovisko.

19.  K realizaci předmětného záměru se vyjádřil rovněž předseda dolnoslezské pobočky Asociace polských architektů krajiny [SPAK], který vyjádřil své výhrady k myšlence výstavby objektů tohoto typu na hraně, která tvoří česko-polské státní hranice, a dále vyjádřil pochybnosti související s neexistencí jednoznačných dokumentů, které by posuzovaly vliv této investice na polskou část území. Podle předsedy dolnoslezské pobočky  Asociace polských architektů krajiny má takové umístění věrných elektráren obrovský vliv na krajinu i na polské straně, protože Kladská kotlina je územím specifického charakteru, tj. rovinou obklopenou ze tří stran horskými pásmy. Vzhledem k této specifické struktuře budou uvažované větrné elektrárny viditelné z mnoha míst této kotliny.

Rád bych Vás informoval, že polská strana očekává vysvětlení v písemné podobě všech pochybnost vzbuzujících a nejasných otázek vznesených polskou stranou v tomto dopisu.

Současně podotýkám, že z těchto vysvětlení bude vycházet další postup ve věci vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, tj. provedení přeshraničních konzultací, které předpokládá čl. 5 Úmluvy z Espoo.

Tímto zároveň připomínám, že přeshraniční konzultace podle čl. 5 Úmluvy z Espoo by se měly týkat mj. možných přeshraničních vlivů uvažované činnosti a prostředků k jejich zmírnění nebo odstranění. Mohou se rovněž týkat možných variant uvažované činnosti, včetně varianty dostoupení od záměru, a možných opatření ke zmírnění významného škodlivého přeshraničního vlivu a monitoringu následků uplatnění takových opatření, na náklady strany původu.

Dále si Vás dovoluji požádat na základě čl. 5 Úmluvy z Espoo o návrh rozumného časového rámce pro období přeshraničních konzultací, se zvláštním zřetelem k poskytnutí vysvětlení k otázkám a pochybnostem zmíněným v tomto dopise a o uspořádání konzultací.

 

               z pověření generálního ředitele Ochrany životního prostředí

                     zástupce generálního ředitele  Ochrany životního prostředí

                                                                                    Piotr Otawski

 

 

Přílohy:

- kopie dopisů s připomínkami a návrhy, které byly předloženy v rámci veřejného projednávání,

 

 

Na vědomí:

- Edward Biały - regionální ředitel Ochrany životního prostředí ve Vratislavi

- Janusz Sołtysik – předseda sdružení Stowarzyszenie Górskie „Róża Kłodzka

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář