Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Posudek v rámci procesu EIA

22. 9. 2013

Posudek celkově hodnotí vhodnost výstavby větrných elektráren u nás, obsahuje vypořádání připomínek k přepracované dokumentaci, kterou jsme připomínkovali na začátku tohoto roku, a také další posouzení lokality Natura 2000.

Jelikož se jedná o celkem rozsáhlý posudek, nebudeme ho zde zveřejňovat celý. Každý si ho může najít na stránkách www.mzp.cz/eia pod kódem MZP328 nebo do něho nahlédnout na Obecním úřadě v Mladkově, v Lichkově a také na Mětském úřadě v Králíkách.

Podstatné ale je, že v posudku je návrh na NESOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru "větrný park Lichkov a Mladkov".

Zdůvodnění:

Předložená Přepracovaná Dokumentace posuzuje záměr, situovaný na hranici mezi Českou
republikou a Polskou republikou v ptačí oblasti Kralický Sněžník a na okraji polské Kladské
kotliny, kde je umístění větrných elektráren velmi problematické.
 

Zásadním důvodem pro Návrh nesouhlasného Stanoviska k záměru je střet záměru se
soustavou chráněných území Natura 2000 a to nejen umístěním větrných elektráren v ptačí
oblasti Kralický Sněžník, jež je součástí soustavy Natura 2000.
Autorka Posudku na Naturové hodnocení došla k odlišným závěrům, než jaké jsou
prezentovány v Přepracované Dokumentaci, a které se týkají těchto oblastí - hodnocení lokalit
soustavy Natura 2000 na území Polska, hodnocení vlivů na chřástala polního a hodnocení
vlivů na netopýry.


- Do hodnocení nebyly zahrnuty lokality Soustavy Natura 2000 na polském území (PLH
020016 Góry Bialskie i Grupa Śnieźnika a PLH 020061 Dzika Orlica).
- Obě výše zmíněné lokality (PLH 020016 Góry Bialskie i Grupa Śnieźnika a PLH 020061
Dzika Orlica) mají předměty ochrany, které mohou být záměrem dotčeny.
- U PLH 020016 Góry Bialskie i Grupa Śnieźnika se jedná zejména o různé druhy netopýrů
(vrápenec malý, netopýr černý, n. pobřežní, n. brvitý, n. velkouchý a n. velký). Vzdálenost
od záměru (cca 6 km) přitom není natolik veliká, že by vylučovala jejich návštěvy (přelety), které se u těchto druhů (např. n. černý nebo n. velký) pohybují běžně do vzdáleností 15 – 20 km.
- U PLH 020061 Dzika Orlica je hlavním předmětem ochrany chřástal polní. Vzdálenost od
záměru je přibližně 5 km, což je u tohoto druhu vzdálenost při přeletech překonávaná
běžně. Zvláště samci se v období mezi hnízděním mohou přemisťovat na značné
vzdálenosti (Hudec, Šťastný a kol., 2005). Je proto velmi pravděpodobné, že spolu jedinci
z těchto dvou lokalit komunikují.
Odlehlost lokalit, jako hlavní argument neposuzování vlivů záměru na tyto lokality
v Polsku, tedy není možné přijmout.


Chřástal polní (Crex crex) – na základě vymezení tabu–zóny (území dotčené rušením -
hlukem1) a procentuální vyhodnocení zásahu - tj. 5 % populace chřástala v PO a 3 %
nejvhodnějších biotopů v PO Králický Sněžník - vychází jednoznačně významně
negativní vlivy, jak ve vztahu k celistvosti ptačí oblasti, tak k příznivému stavu tohoto
druhu na lokalitě. Dokládají to tři metodické materiály.
Dle „Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ (Věstník
MŽP, ročník XVII, částka 11, listopad 2007) …, se jedná o významný negativní vliv
(citace: „...již ovlivnění řádově jednotek procent výskytu v dotčené EVL/PO by mělo být
považováno za významný vliv.“ – str. 13).
Dalším relevantním materiálem je „Příručka k hodnocení významnosti vlivů na
předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000“ (MŽP 2011), která uvádí v kapitole
věnované chřástalu polnímu: „... ovlivnění více než 1 či 2 teritorií v kterékoli PO může
představovat významně negativní vliv.“ – str. 69. V Hodnocení je uvedeno, že v roce
2011 byl na lokalitě prokázán výskyt až 5 - 6 (8) volajících samců (min 5 teritorií).
Posledním dokumentem, využívaným při těchto typech hodnocení, je „Metodické
hodnocení vlivů VTE na obratlovce“ (Kočvara, Polášek, 2008). Pokud se budeme řídit
touto metodikou, vyjde nám při poškození 5 % populace druhu v PO celkové
vyhodnocení vlivu jako velmi vysoké (dopad na druh je významný), případně střední
(kdy je dopad potenciálně významný a může být redukován např. kompenzačními
opatřeními k podpoře druhu).
Z výše uvedených důvodů, které jsou podloženy několika důvěryhodnými prameny, je
zřejmé, že vliv záměru během provozu bude mít významně negativní vliv na populaci
chřástala polního v PO Králický Sněžník.


Průzkumy netopýrů provedené na lokalitě nesplňují standardy k vyhodnocení vlivů VTE
(zejména frekvence, období prováděných průzkumů a podrobnost), proto není možné
v současné době vyhodnotit vliv záměru na netopýra černého a netopýra velkého. V
souladu s „Metodikou hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ (MŽP 2007) byl
tedy užit Princip předběžné opatrnosti a vliv je nutné hodnotit jako významně negativní.
Postup monitoringu výskytu netopýrů nesplňuje požadavky dané Metodikou EUROBATS
vycházející z Dohody o ochraně evropských druhů netopýrů v Ljubljani (2006), která jasně popisuje posouzení vlivu VTE na populace netopýrů. Tato metodika představuje
v současné době světově přijímaný postup hodnocení rizika VTE pro netopýry. Česká
republika se k této dohodě připojila 26.3.1994 (Sdělení MZV č. 208/94 Sb.) a do praxe ji
u nás uvádí nevládní organizace zabývající se výzkumem a ochranou netopýrů - Česká
společnost pro ochranu netopýrů – ČESON (Czech Bat Conservation Trust - CBCT) ve
spolupráci s AOPK ČR a MŽP. Tato metodika byla rozpracována na poměry České
republiky a odborným garantem v ČR je Česká společnost pro ochranu netopýrů.
Už samotný výběr umístění jednotlivých VTE ve větrném parku odporuje hlavním
zásadám této metodiky, zejména z hlediska umístění v lesním porostu nebo jeho blízkosti
– do 200 m od okraje. Před vlastní výstavbou musí být dle metodiky proveden minimálně
1 rok trvající celoroční monitoring výskytu, letové aktivity a druhové diverzity netopýří
fauny v oblasti.
Protože průzkum netopýrů provedený v rámci Biologického hodnocení nesplňuje
náležitosti uvedené v Metodice EUROBATS a nedodržuje hlavní zásady v ní uvedené,
nelze považovat výsledky z provedeného průzkumu za dostačující k provedení
vyhodnocení vlivu záměru na oba druhy netopýrů (Bartonička T., 2013).
Vzhledem k tomu, že byl v rámci Naturového hodnocení vyloučen letní výskyt netopýrů
v dotčené oblasti, nebyly pravděpodobně do možných vlivů zahrnuty následující dva
vlivy, které se v kontextu ukazují jako stejně závažné v porovnání s kolizemi netopýrů
s rotory větrného parku. Jedná se o:
 

· Omezení lovišť
Všechny plánované VTE stojí v nedostatečné vzdálenosti od lesních porostů. VTE 6, 1, 2,
3, 4 stojí na okraji lesního komplexu. VTE 5 stojí přímo v lesním komplexu a VTE 7 stojí
do 100 m od okraje porostu, přičemž metodika EUROBATS a taktéž Česká společnost
pro ochranu netopýrů ve svých podkladech striktně doporučují minimální vzdálenost 200
m od okraje porostu. Tento požadavek je předkládaným záměrem ve všech případech
porušen. Zmíněné doporučení minimální vzdálenosti výstavby od porostu vychází z
předpokladu, že okraje porostů jsou jak významnými lovišti, tak přeletovými
(migračními) koridory. Vyšší aktivitu na okrajích porostu lze očekávat (Bartonička T.,
2013).
 

· Narušení migračních tras
Narušení přeletových koridorů, jimiž jsou v podstatě všechny blíže sledované okraje
porostů, může ovlivnit lokální populace netopýrů. Jelikož byla místy zjištěna přeletová
aktivita několika druhů, lze se domnívat, že okraje porostů a prostor nad nimi může
sloužit jako navigační koridor zejména druhům, jako jsou netopýr černý (B. barbastellus),
netopýr vousatý/Brandtův (M. mystacinus/brandtii), netopýr vodní (M. daubentonii),
netopýr velký (M. myotis), netopýr hvízdavý (P. pipistrellus) a netopýr severní (E.
nilssonii) (Bartonička T., 2013).
Dále je nutné konstatovat, že v hodnocení nebyly vyhodnoceny vlivy na druhy netopýrů,
vyskytujících se na polské lokalitě PLH 020016 Góry Bialskie i Grupa Śnieźnika (kromě
n. velkého a černého také vrápenec malý, n. pobřežní, n. brvitý, n. velkouchý).
Na základě výše uvedených informací a nejistot, je nutné použít princip předběžné
opatrnosti (specifikovaný v Metodice hodnocení záměrů dle §45i) a vyhodnotit vliv na
netopýra velkého a netopýra černého jako -2 (významně negativní). Důvodem je zejména
nedostatek relevantních informací o výskytu druhů v oblasti. Studie zadaná v rámci
zpracování Posudku (Bartonička T., 2013) navíc naznačuje, že lze očekávat významně
negativní vliv zejména na populaci netopýra velkého (Myotis myotis). Důvodem je zejména přímá mortalita – v omezené míře – a také negativní vliv na přeletové koridory.
Pro učinění konečného závěru by však bylo nutné provést terénní monitoring, a to po dobu
nejméně jednoho kalendářního roku dle metodiky EUROBATS.
Z výše uvedeného vyplývá, že záměr bude mít významný negativní vliv minimálně na
celistvost a předměty ochrany evropsky významné lokality Bouda u Těchonína.
 

Za příliš mírné lze dále považovat celkové vyhodnocení vlivů na krajinný ráz v ČR i v polské
Kladské kotlině.
Přímo v textu Přepracované Dokumentace jsou uvedeny závěry Prof. Ing. P.Skleničky, CSc.,
které jasně říkají, že záměr je připravován v krajině s vyššími i průměrnými estetickými
hodnotami, která v současnosti není ovlivněna jinými negativními krajinnými dominantami
srovnatelného významu a celkově by došlo ke středně silnému až silnému ovlivnění
estetických hodnot, k silnému ovlivnění přírodních hodnot a ke středně silnému až silnému
vlivu na měřítko krajiny a vztahy v krajině.
Navíc v Přepracované Dokumentaci chybí alespoň stručná informace o ochraně území na
Polské straně, z hlediska dotčení krajinných a přírodních hodnot. Ve „Studii územních
podmínek rozvoje větrné energetiky“, schválené Radou Dolnoslezského vojvodství dne 31.
srpna 2010 a v „Revizi studie územních podmínek rozvoje větrné energetiky“ přijaté Radou
Dolnoslezského vojvodství dne 3. dubna 2012, se poukazuje na značně konfliktní charakter
umisťování větrných elektráren v Kladské kotlině (II. Kategorie – nebezpečné lokality)
s ohledem na stávající přírodní, krajinné a environmentální podmínky v této oblasti. Ve studii
bylo na závěr navrženo vyloučení celého území Kladska jako lokality pro větrné elektrárny.
 

Na závěr je třeba uvést, že ve „Studii potenciálního vlivu výškových staveb a větrných
elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje“, která je v Přepracované Dokumentaci
uvedena, jako stěžejní podklad a kterou zpracoval erudovaný tým specialistů na krajinný ráz
jako podklad pro Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, je uvedeno území pro
navrhovaný větrný park, jako území, na kterém zákon zakazuje výstavbu větrných elektráren,
případně se jedná o zónu, ve které převažuje veřejný zájem ochrany krajinného rázu.
Dle našeho názoru, zejména na základě dílčích závěrů Prof. Ing. P.Skleničky, CSc., lze
označit ovlivnění krajinného rázu záměrem na území České republiky i Polska za
významně negativní.
Na základě výše uvedeného zdůvodnění, je možné konstatovat celkový závěr, že záměr
„Větrný park Lichkov a Mladkov“ není vhodné realizovat.

(zdroj: www.mzp.cz/eia)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář