Ohrožení chřástalové se ocitnou pod drobnohledem satelitů + video s voláním chřástala
V následujících dvou letech označí čeští a bavorští přírodovědci na Šumavě, v Českém a Slavkovském lese a v okolí Chamu speciálními vysílačkami deset až 12 samců chřástala. Díky satelitnímu sledování, takzvané telemetrii, pak budou moci získat přesné informace o životě a pohybu těchto ptáků na českém území i na zimovištích v Africe. Přírodovědci si slibují, že díky údajům z telemetrie získají odpovědi na mnoho otazníků z biologie chřástalů. Vědci například chtějí zjistit, zda ptáci, kteří přiletí na jaře ze zimovišť, hnízdí v Česku, nebo migrují dál do Německa, Lotyška až do jižní Skandinávie. "Nevíme, kde jsou po prvním hnízdění, kterými cestami odlétají do zimovišť, kolik se jich vrátí, zda je úspěšnější první nebo druhé hnízdění," uvedl Jiří Vlček z krajského úřadu, který se pozorování chřástalů věnuje řadu let.
Sledování by také mělo objasnit, proč se na místa původních odchytů v dalších letech vrací jen minimum kroužkovaných ptáků, jak velký prostor ptáci potřebují, zda se samci zdržují při hnízdění poblíž samice. "Také bychom rádi našli i samotná hnízda," dodal ornitolog. Vysílače napájené fotovoltaickými články zatím nebyly v Evropě u ptáka s noční aktivitou vyzkoušeny, řekl Vlček. Zařízení se podle jeho slov vyrábí na míru v USA a vzhledem k velikosti ptáků má jen čtyři až šest gramů. Biologové doufají, že chřástal i přes svou převážně noční aktivitu, bude i přes den na slunci, aby fotovoltaické články mohly nabít vysílač. Zařízení by mohlo fungovat až tři roky. V novém projektu, na který získali podporu z EU kolem dvou milionů korun, umístí odborníci letos tři a v příštím roce sedm až deset speciálních miniaturních vysílaček na odchycené samce. Chřástal polní je velký asi jako menší štíhlá koroptev. Zimuje v Africe, v tuzemsku během léta hnízdí dvakrát. O mladé se stará matka, samec se často přemisťuje i na velké vzdálenosti a hledá další samici.
Chřástalové, především samci, jsou spíše slyšet než vidět. Odborníci sledují volání samců, kteří jsou v době toku aktivní v noci. V ČR byl chřástal polní od poloviny 20. století vytlačen do vyšších poloh, i tam mu později ubyly vhodné biotopy. Populace se zmenšila - v 80. letech se odhadovalo v zemi na 200 až 400 samců. Později se situace zlepšila, v roce 2000 ornitologové odhadovali výskyt 1500 až 1700 volajících samců, uvádí se na stránkách České společnosti ornitologické. Na společném přeshraničním projektu se podílí také plzeňská zoologická a botanická zahrada, Plzeňský kraj a německá ornitologická organizace LBV.
(zdroj: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ohrozeni-chrastalove-se-ocitnou-pod-drobnohledem-satelitu)